Jak se (ne)projíst k nulám aneb jak jsem se k nim (ne)projedla

 Jak se (ne)projíst k nulám aneb jak jsem se k nim (ne)projedla

Přemýšlela jsem jaký další článek by Vás mohl zajímat. Nechceme tu psát všeobecné poučky a doporučení, ale chceme, aby náš blog předával hlavně zkušenosti a praxi. A tak jsem se rozhodla Vám popsat jak jsem se projedla - respektive neprojedla z téměř 4000kcal za den na 600kcal denně.Trošku se bojím, aby článek nezklouzl do popisu mé kariery a nebyl moc obšírný, budu se proto vše snažit nějakým způsobem shrnout.

Než jsem se vůbec kdy začala připravovat.

Po prvních závodech, které jsem absolvovala a kdy jsme vlastně netušily co příprava obnáší, bikini fitness bylo v plenkách a já byla na závodech extrémně hubená (i přes to, že jsem celou přípravu jedla ovoce a 150g sacharidů) vyhodnotily jsme s manželem, že je potřeba nabrat dostatečné množství svalové hmoty. Oslovily jsme Vlaďu Pajiče a začali společnou přípravu na jaro 2015. Tou dobu jsem měla metabolismus asi 12 letého dítěte a tak nezbývalo nic než, že jsem musela pořádně jíst. Abych se dostala z 55kg na 60kg musela jsem sníst denně okolo 3800kcal (160g bílkovin, 600g sacharidů a 80g tuků) a věřte mi ujíst tohle množství jídla v kvalitních potravinách není žádný med takže po 3 měsících mi jídlo lezlo i ušima. Abych vše ujedla rozhodla jsem se jídlo mixovat. Čas běžel a my jsme pomalu začínaly s dietou. První dieta, i když z daleka nebyla tak tvrdá jak ta poslední pro mě byla velmi náročná. Měla jsem cca 3x do týdne 0g sacharidů (což pro můj super rychlý metabolismus byla hrozná hladovka) a 2 měsíce jsem jedla jen tresku a zelenou zeleninu. Příšel den závodů a na podiu jsme zjistily, že svalů je třeba ještě víc. Slezla jsem z podia 14 dní jsem odpočala (o reverzní dietě jsme tenkrát neměla ani páru, naštěstí tou dobou byl můj metabolismus stále v pohodě a srovnal se rychle) a znovu do objemu. Znovu téměř 4000kcal a konečně se nám podařilo se dostat na vrcholu objemu na 66kg. Přišla další dieta, tou dobou stačilo, když jsem ubrala z 600g sacharidů na 300g a forma začala krásně gradovat. Nejtvrší byla dieta poslední měsíc a půl, kdy jsem jsem měla sacharidové nuly cca 4x týdně. A pomalu a jistě se příblížil datum posledního závodu - Olympie Amatuer ve Španělsku, který jsem vyhrála. Byl to splněný sen, bylo to něco v co jsem ani nedoufala...vždy jsem do přípravy dávala všechno a měla jsem pocit, že se mi to vrátilo. Pomalu jsme začali zpřádat plány na další sezonu. 14 dní jsem odpočinula (opět bez reverzní diety) a znovu do objemu. Ale protože už jsem si nemohla dovolit nabrat více svalů, můj objem vypadal diametrálně jinak, protože jsme se museli udržet v mezích bikini fitness kategorie svalovým rozvojem, dotala jsem v objemu 200g sachridu a v srpnu jsem pomalu znovu začala ubírat.

Vrchol objemu jaro 2015. 4000kcal denně.

Tentokrát to, ale už nebyla taková sranda - tělo přestávalo reagovat, bylo unavené a zadržovalo spousty vody. Jsem přesvědčená, že tou dobou jsem měla dát aslepoň půl roku pauzu. Sacharidové nuly jsem měla i 5x do týdne, k tomu i staženou bílkovinu, abychom drželi svalovou hmotu pořád v rámci kategorie. Přípravu jsem dokodrcala a vyhrála absolutně na Nathlia Melo Classic v Dublinu a 3. místo na Olympii v Liverpoolu, na svět jsem se rozhodla nepokračovat, protože jsem cítila, že chci nějaký čas trávit s rodinou a potřebovala jsem si odpočinout. To byl nějaký měsíc do Vánoc a já opět nenajela na reverzní dietu. Po Vánocích začala nová příprava na jaro 2016 a my jsme se rozhodli ( a udělali jsme největší chybu v mé "kariéře" popálit svaly a přijít na Mistrovství Evropy subtilnější. Přišli 2 měsíce pálení svalů takže minimul bílkovin, žádné sacharidy (1-2x týdně) a hodiny kardia. Za týdne jsem byla schopná sundat ze sebe i 4kg. A musím boužel konstatovat, že to tak na podiu i vypadalo. Nepostoupila jsem ze semifinále a díky sebereflexi jsme se rozhodli v sezoně už nepokračovat a nachystat se na srpen na Arnold Classic v Hong Kongu. Potřeboval jsem nabrat zpět na svalové hmotě (protože to je to co mi sedělo nejvíc) takže začal "objem" 150g sacharidů denně byl můj vrchol objemu takže, když už přišlo na dietu nezbylo nic jiného než 0g sacharidů 6x týdně 1x týdně něco málo komplexních sachrů. A protože tělo stále nereagovalo dostatečně (a já to přece nechtěla vzdát) přidali jsme tréninky.

 Tentokrát jsem nejezdila už "jen" dvoufázově, ale přidali jsme trénink i večer. Ráno 40minut kardio, přes oběd silový trénink a večer intervalové sprinty do kopce. Byla jsem unavená, upřímě, zdálo se mi,že to nikdy neskončí, zpětně vlastně ani nevím co mě v té přípravě udrželo. Mám pocit, že jakmile jednou nastoupíte do vlaku závodění a jedete jednu, dvě,. tři a víc sezon po sobě těžko si člověk udrží odstup a ohodnotí situaci objektivně. Až zpětně mi došlo, že pauzu alespon 8 měsíců jsme měli dát hned po druhé sezoně a netlačit vše zbytečně na silu. Jenže já měla klapky, tak jako spousta zádvodníků a ano částečně jsem přesvědčená, že každý závodník klapky do jisté míry potřebuje, ale je třeba i poznat kdy už je to přes čáru. Kdy už tělo ani psychika nemůže. Nicméně vraťme se k závodům v Asii. Jakýmsi způsobem (sama do teď nevím jak) jsem přípravu dotáhla a závody vyhrála a na základě toho jsme pak získali nárok na PRO kart.To byl také náš cíl a můj sen byl startovat doma na EVLS v PRO divizi.  Začale tedy příprava do Pro. Musím říct, že to byla jedna z těch nejjednodušších. Ubrali jsme tréninky a přidali jídlo. Nalepily jsme ještě něco málo svalů a na EVLS v Praze jsem si odbyla svůj Pro debut a skončila na 9. místě. Byla jsem spokojená, ale psychicky jsem nezvládl reverzní dietu. Byla jsem psychicky i fyzicky tak unavená, že jsem v tom nedokázala nastavit systém. Snažila jsem se trošku hlídat a přibrala jsem jen 5kg rozdíl od závodní váhy. Takže jsem vážila 70kg. V listopadu jsem pak podstoupila reoperaci prsních implantátů a měsíc jsme se nemohla hýbat. Tělo se začalo měnit a začalo měkknout a ztrácela jsem svalovu hmotu, ale váha zůstávala stejna. Když jsem začala cvičit tělo nereagovalo na nic. A já se rozhodla dát mu dost času na odpočinek cvičila jsme jen 3x -4x do týdne (popravdě moc mě to nebavilo, byla jsme psychicky totálně vyhořelá a na činky jsem se nemohla ani podívat). Do teď tvrdím, že jsem v přípravě nechala všechno, všechen "drive", odhodlání, prostě jsem vyhořela. Kardio žádné a snažila jsem se jíst.......a o tom jak jsem dostala svůj metabolismus dopořádku a jak moc náročné hlavně na psychiku to bylo se můžete těšit v některém s dalších dílů.

První příprava, 2 příprava dieta, a 3 měsíce po posledních závodech.

Doufám, že si spousta z Vás ať závodnic a nebo žen, které se neustále vrhají do různých super rychlých diet vezmete ponaučení a pomůže Vám to mrknout na svou situaci objektivně. Pro mě je to velká škola a za tyto zkušenosti jsem moc ráda, protože je můžu předávat dál.To mě také momentálně nejvíc naplňuje a beru to jako vrchol své "bikini fitness kariery"a  svůj největší cíl. Pomáhat a radit Vám, které už ani nedoufáte v lepší zítřky ve světě dokonalých těl instagramu.....