15 věcí, kterých se v dietě vyvarovat!

15  věcí, kterých se v dietě vyvarovat!

Rozhodla jsem se sepsat pár zásad, a nejčastějších chyb, kterých se dopouští závodnice (ale nejen ty) pokud si nastaví dietu příliš tvrdě. Jsou to věci, které mám sama vyzkoušené na vlastní kůži. Jsou to věci, kterými si člověk časem velmi poškodí metabolismus a návrat zpět do relativně normálního stavu je pak velmi náročný a zdlouhavý. Jsou to mé vlastní chyby, z kterých se učím. Proto, bych strašně ráda varovala Vás všechny ať budoucí fitnessky a nebo jen Vás, které toužíte po krásné letní formě. Dietu a hubnutí bychom vždy měli nastavit takovým způsobem, že pro nás a naše tělo bude snesitelná, co nejšetrnější. Samozřejmě je to pomalejší a plynulejší a vyžaduje to více trpělivosti, ale za zdravý metabolismus to stojí. Jsem přesvědčená, že i kvalitní závodní forma se dá udělat co nejšetrněji k organismu. Vždy je to jen o tom chtít a hledat způsoby, a netrvat tvrdošíjně na zbytečně radikálních, ale zaručených postupech.  

Můj první JOJO efekt - na první fotce 48kg z toho se mi pomocí nesmyslných diet, nekonečného běhání podařilo dostat na 65kg a konečně na poslední fotce, po tom co jsem začala cvičit, dostatečně jíst a tělo si dostatečně odpočinulo po mírné redukci a tréninku bez kardia 55kg.

  1. Nikdy bych nezačínala dietu jen 3 měsíce předem (vždy bych začala raděj 5 měsíců před)

2. Nikdy bych už nestahovala kalorický příjem příliš nízko (většinu času jsem v dietě měla okolo 500kcal)

3. Nikdy bych nestahovala sacharidy na úplnou nulu

4. Nikdy bych nestahovala tuky na nulu

5. Nikdy bych nejezdila 3 fázové tréninky.

6. Věnovala bych větší pozornost protahování a regeneraci

7. Vždy, bych se rozhodovala za sebe a za to jak to cítím.

8. Nedřela bych na tréninku vždy úplně do vyčerpání

9. Vyvarovala bych se přílišného stresování organismu

10. Více bych odpočívala

11. Nikdy bych nešla více jak 2 sezony za sebou

12. Nikdy bych nevynechala reverzní dietu

13. V offseason bych nikdy nejezdila víc jak 4 tréninky týdně

  14. Pokud na těle začíná být vidět únava, (zadržování vody v těle, horší hubnutí, psychické problémy,    nechuť do tréninku atd.) okamžitě doporučuji odpočinek.

   15. Vyvarovala bych se cheatům alá žeru celý den v kuse, je mi jedno co, jedno kolik co žaludek vydrží.

Před Arnold Classic Asia a teď.
 Tvrdá dieta vs. racionální stravování po tvrdém před závodním režimu.

Je jen na Vás jak se rozhodnete ke svému tělu přistoupit, ale doporučuji Vám hodně zvažovat, jak se zachováte. Protože VY ŽIJETE VE SVÉM TĚLE a budete ho potřebovat do konce života funkční, VY BYSTE O NĚM MĚLI ROZHODOVAT, a nakonec tak či tak se s NÁSLEDKY, všeho co na něm provedete, budete nejvíce VYROVNÁVAT VY SAMI! Držím Vám všem palce a jsem tu pro Vás. Pokud máte dotaz, nebojte se mi napsat J

Co dělá trenéra trenérem?

 Co dělá trenéra trenérem? 

     Uvažovali jste někdy nad tím, podle čeho se pozná dobrý trenér? Jsou to rychlé výsledky, neuvěřitelné proměny a medaile na krku závodníků? Já o tom přemýšlím hodně často. Nad tím jakým směrem chci jít a jakou cestu si vybrat a za jakou cenu? Čím více poznávám lidské tělo, tím více mě fascinuje ta dokonalost, s jakou pracuje. Neskutečný stroj, který neustále nastoluje rovnováhu.

      Co tedy dělá trenéra trenérem? Podle mého názoru to nejsou ani rychlé výsledky a ani zlaté medaile. Je v tom něco víc. Téměř, každý trenér může mít rychlí výsledek s klientkou, která váží 80kg stravuje se 3x denně a její strava se skládá hlavně z málo výživných potravin jako smažený sýr, hranolky, bílé pečivo atd. a vrcholem její pohybové aktivity je procházka se psem. Pak přijde trenér, nastaví jí výraznější redukci, 3x v týdnu trénink a světe div se (nebo spíš nediv) klientka má za 3 měsíce 15kg dole a trenér má další reklamní materiál na své stránky. Tohle, ale není žádné umění a věda. 

     Za pravou trenéřinu považuju, když trenér pracuje s klientem dlouhodobě, pomalu krůček za krůčkem se snaží zkvalitnit jeho život. Když myslí na jeho zdravý do budoucna a mnohdy udělá i rozhodnutí s kterým v tu chvíli klient třeba nesouhlasí, protože čeká rychlejší výsledek, ale trenér upřednostní zdravý a kvalitní život. Servat silou 10, 20kg je jednoduché a jde to velmi rychle, ale co se stane potom, když klient nastolí klasický zdravý životní styl po těžké redukci? Co se odehrává během tvrdé diety v jeho těle? Garantuji Vám jedno, váhu si určitě neudrží a jeho kvalita života prudce klesne, protože následný výkyv váhy nahoru zasáhne klienta velmi i po psychické stránce.

    Za trenéra považuji člověka, který neustále přemýšlí, vyhodnocuje a propracovává systém tak, aby klient dosáhl krásné postavy, aniž by ho to stálo fyzické i psychické zdraví a mohl hlavně žít kvalitně a nebyl otrokem posilovny a jídla. Vyhne se pak kolotoči jojo efektu, ze kterého se velmi těžko vystupuje a je k tomu potřeba velmi dlouhého času, trpělivosti a nervů. A věřte mi, je velmi těžké člověku v takovéto situaci pomoct. Málo kdo chce slyšet, ano pomůžu Vám dát dolů 10kg, ale nebude to za dva měsíce, protože Váš metabolismus stávkuje po opakovaném hladovění a rozjet tělo tak, aby pracovalo jak má, může trvat měsíce, ale klidně i roky. Proto dobře zvažujte, co se svým tělem provedete, protože pokud Vám někdo slibuje zázraky a rychlé výsledky vždy se ptejte sami sebe: „Za jakou cenu? Co zaplatím a co dostanu zpět? „

      

     To stejné se děje v přípravě závodnic. Je moderní vzít mladou, talentovanou holku, servat z ní 10kg za měsíc a pak ji postavit na podium, sebrat medaili a dál už se o následky nezajímat. Připsat si úspěch, poplácat se po zádech a neřešit co je se závodnicí dál. Podle mého názoru je náročné nachystat závodnici, tak aby byla schopná se opět bez následků najíst a je velmi důležité, aby trenéři stejně jako se starají před závody, se ještě kvalitněji starali po nich a pomohli závodníkům vrátit se opět ke zdravému stravovaní, aniž by utrpělo tělo a psychika. Je to náročná a mravenčí práce a hlavně je to práce, která nenese žádné medaile ani popularitu, ale o to je cennější a důležitější. 

   

   Pokud má trenér klienta (ať je to závodnice, anebo maminka od dětí) vždy je to člověk, který svěří své tělo a zdraví do něčích rukou, protože považuje svého trenéra za odborníka. A my trenéři, si mnohdy ani  neuvědomujeme, jak obrovskou zodpovědnost máme a není to zodpovědnost jen po dobu spolupráce, ale je to zodpovědnost do dalšího zbytku života, protože trenér, staví klientovi základ. Ten základ mu může velmi, velmi pomoct, ale také velmi, velmi ublížit. Nechci, aby tento článek vyzněl nadutě a pyšně, protože sama vím, že nic nevím.  Že jsem za svou karieru spoustě lidem pomohla, ale také jsem spoustu věcí mohla udělat lépe. Čím více informací mám, tím více si uvědomuji, že vlastně vůbec nic nevím a tím víc vědět chci.  Jsem zastáncem toho potlačit své vlastní trenérské ego, a připustit si, že nikdo z nás není neomylný a takovým způsobem neustále pracovat. Pracovat tak, abychom věděli, že to co děláme je v zájmu klienta, a ne v našem vlastním zájmu. Myslet nesobecky na vlastní karieru, peníze a potlesk, ale věnovat člověku to co je podle našeho svědomí to nejlepší možné. Byla bych ráda kdybyste tento článek brali jako nápovědu a radu, vám lidem, kteří třeba ještě nemáte tolik zkušeností a přemýšlíte, že někoho oslovíte. Stanovte si priority, cíle a podmínky a zásady, kterých se chcete držet a najděte někoho, kdo je s Vámi bude sdílet. Ať cena, kterou zaplatíte je jen finanční a neplatíte vlastním zdravým.

I AM ZUZ aneb reálné inspirace mezi námi

 I AM ZUZ aneb reálné inspirace mezi námi

 Přemýšlela jsem jakým způsobem, Vás všechny, reálné ženy, ještě více podpořit ve zdravém životním stylu a rozhodla jsem se, že si rovnou pozvu posilu. Chci Vám všem pravidelně přinášet rozhovory z osobnostmi z oblasti fitness a zdravého životního stylu. Nebuďte však zklamaní, když se nedočkáte rozhovoru se svou oblíbenou bikini fitness závodnicí, která se fitnessu věnuje jako vrcholový sportovec. "Moje" osobnosti se pohybují ve fitness,jsou inspirativní, ale hlavně to jsou reálné ženy, za kterými stojí reálné výsledky v běžném životě, kdy je pro ně fitness jako doplňková aktivita, relax a pomáhá jim k sebevědomí, skvělé postavě a zdraví. Jsou to ženy velmi inspirující a snažím se vždy volit podle svého přesvědčení, že právě ony jsou tím kvalitním vzorem pro nás všechny svým přístupek ke sportu a k sobě samým.

A jako úplně první z nich mě nemohla napadnout jiná žena, než Zuzana Špačková - studentka medicíny, blogerka, která cvičí prostě srdcem. A proč jsem si jako první vybrala právě Zuzku? Je to její zdravý přístup- při náročné škole si vyzkoušela snad všechny disciplíny s fitnessem spojené, ale vždy to bylo pro radost, pro nové zkušenosti, aby ochutnala pro a proti, ale nikdy to nehnala do extrému a vypadá neustále báječně. Dovolím si říct čím dál tím lépe, ale není to zázračnou genetikou. Myslím, že Zuzka je jedna z těch, která se ke krásné postavě vyloženě projedla ☺....užijte si rozhovor 

1. Ahoj Zuzko, moc ti děkuji, že jsi přistoupila na rozhovor. Představ se prosím těm, co tě ze sociálních sítí  neznají.

Ahoj Dani! Jmenuju se Zuzana Špačková, je mi 24 a momentálně studuju 5. ročník Všeobecného lékařství v Brně. A když zrovna neležím ve skriptech, nejím nebo nespím, ráda zvedám těžké věci, věnuju se blogu, který vedeme s přítelem, nejrůznějším projektům zdravotní prevence a osvěty, trávím čas s milými lidmi... a tak :)

2. Jak a kdy ses dostala ke cvičení? 

Někdy v šestnácti mě přítel poprvé přivedl do fitka, kde tehdy sám trávil dost času. Byla jsem tam málem jediná holka, ale železo mě začalo bavit.

3. Pamatuji si tě z fitka pár let dozadu (jsme z jednoho města i fitka) a vypadala jsi kompletně jinak. Máš za sebou nádhernou proměnu a obrovský kus cesty, ale vím, že v začátcích ten progres nebyl tak rychlý. Když se na to díváš zpětně, dokážeš vyhodnotit, v čem byla tenkrát chyba, která ti bránila k lepším výsledkům?

Kdyby ta chyba byla jedna! Když jsem před nějakými 8 lety začínala, klasická posilovna byla pro slečnu málem sprosté slovo a dobrého trenéra aby člověk pohledal. Čerpala jsem z různých webů o cvičení, které ale neměly valnou kvalitu, dlouho cvičila jen nohy (samozřejmě s lehounkými váhami a spoustou opakování, aby mi nedejbože nenarostly svaly!) a stravování bylo úplně mimo.

Postupně jsem se učila vlastními přešlapy a mohla bych říct, že první dva tři roky byly ztráta času, ale určitě jich nelituju, protože bych nebyla tam, kde jsem dneska :).

4. Studuješ medicínu. Jak to děláš, že kromě tolik náročného studia máš čas ještě se věnovat i jiným aktivitám jako je fitness? A jakému medicínskému oboru se chceš v budoucnu věnovat?

Když jsem nastoupila do prváku, byla jsem tak nějak smířená, že mé drahé tři tréninky týdně půjdou stranou, protože anatomie sežere veškerý můj čas. Stal se ale pravý opak - začala jsem cvičit cca 5x za týden, jen mezi činkami jsem dokázala opravdu vypnout vyčerpaný mozek a odpočinout od učení. A to je jeden z důvodů, proč jsem cvičení neopustila do dnešních dnů. Hodinu denně si najde každý, i když ta moje je občas v šest ráno nebo o pauze na oběd. Ale v dlouhodobém horizontu jsem efektivnější a jednoduše mám veselejší svět :). Člověk se jen musí naučit dobře plánovat. A nebýt lenoch :P.

Po škole bych se chtěla věnovat psychiatrii. Lidský mozek mě nepřestane fascinovat, kromě toho mě moc baví práce s lidmi. Je to zajímavý, rychle se rozvíjející obor, který otvírá lékaři velký potenciál pacientovi pomoct. A řekla bych, že po operačním sále se mi stýskat nebude :).

5. Jaké aktivity z oblasti fitness máš vyzkoušené? Vím, že za sebou máš i nějaké soutěže. Prozraď nám, co tě vedlo k tomu, že ses vrhla i do závodění? A co za zkušenosti a pocity ti to dalo?

Závodění jsem viděla jako velkou výzvu - chtěla jsem jsem dokázat sama sobě, a tak trochu i ostatním, že student medicíny nemusí žít jen školou a nekonečným učením. Vyhlídla jsem si kondiční soutěže 2014 v bikini fitness a byl to vyloženě hec, říkala jsem si "jednou a dost". Příprava byla náročná a i když jsem byla spokojená s tím, jak jsem ty tři měsíce dřela, věděla jsem, že mám na víc.

Na jaře 2015 jsem startovala na mistrovských soutěžích juniorek, tentokrát už ale mezi bodyfitnesskami - v kategorii, která mé konstituci i povaze sedla víc. Stříbro z Mistrovství Moravy a brambora z MČR byly pecka, a tak jsem si to o rok později ještě zopakovala - s podobným umístěním, daleko lepší formou, spokojená se svým výkonem a taky rozhodnutá, že blyštivých plavek a pózování na pódiu už bylo dost :).

Od té doby jsem si střihla strongmanské závody, jednu vcelku úspěšnou sezónu zakončenou MČR v RAW silovém trojboji a s přestávkami se druhým rokem věnuju crossfitu. Víc než sport orientovaný na vzhled mě začal bavit výkon, nové výzvy, všestrannost, bolest a čas strávený na společných tréninzích s kamarády.

Bodyfitness byla úžasná zkušenost, naučilo mě veliké disciplíně. Zároveň je to ale vrcholový sport, který si moc nerozumí se zdravým životním stylem, který se snažím propagovat. Příprava na závody taky sebere neuvěřitelné množství času a hlavně energie, kterou teď chci napřít jinam.

6. Jakým způsobem se momentálně stravuješ? Sleduji tě na sociálních sítích, a vím, že v žádném případě nehladovíš a k postavě, kterou máš dnes, ses projedla. J Jsi živým důkazem, že to jde. Přibliž čtenářkám svůj jídelníček.

Snažím se jíst pestře, zdravě a jednoduše všeho s mírou. V našem párovém nákupním košíku (nebo spíš velkém vozíku :D) každý týden nechybí kuřecí, hovězí, vajíčka, hromada zeleniny, vločky, absurdní počet vaniček tvarohů... a čokoláda! Část kapesného pojmou výdaje za ořechová másla, ale zase to neutratíme za pivo :D.

Nevyhýbám se žádné skupině potravin, jím jednoduše úplně všechno, ale s rozumem :). Velmi orientačně sleduju množství přijatých sacharidů, bílkovin a tuků a pokud by se váha začala nějak výrazně hýbat jedním nebo druhým směrem, prostě bych jen zpřesnila počítání a upravila porce. Suplementy mě moc neba, když teda nepočítám protein, který pravidelně mikrovlnkuju s vločkami jako rychlou svačinu. Kromě toho kreatin a omega 3 a to mi stačí a posledních pár let stačilo :).

7. Jaké tréninky preferuješ? Kolikrát do týdne trénuješ? Věnuješ se i kardiu nebo preferuješ silový trénink?

V současné době jsem zakotvila v crossfitovém gymu - kombinace těžké činky, základních cviků, gymnastiky a vzpírání mě baví hodně. Součástí tréninku je i kardio složka, ale do nějakých 40min lážo plážo na rotopedu má daleko, spíš občas málem vyplivnem plíce :D.

Obzvlášť s přicházejícím jarem si ale párkrát v týdnu užívám ranní odpočinkové klusání v parku. Nevnímám to ale jako nějaké "kardio na lačno" - spíš je to čas, který mám sama pro sebe a dělá mi to moc dobře. A taky je to zdravý! :)

8. Cvičíš i s přítelem, když jste se poznali, oba jste cvičili nebo jeden druhého „nakazil“? A co říká na to, že se nebojíš cvičit jako kluk?

Nakazil tak trochu on mě. Začali jsme spolu v posilovně, jednu dobu jsme pak oba hodně běhali a teď je pro nás crossfit jeden ze způsobů, jak trávit kvalitní společný čas, kterého s plnými diáři tolik nemáme.

Naštěstí pořád zvedá a bude zvedat o dost víc než já, takže to je v pořádku :D. Holky, co na sobě makají, se mu líbí a nikdy neměl ani nejmenší problém s tím, jak cvičím - hlavní pro něj vždycky bylo, jestli mě to baví a jsem šťastná :).

8. Moc děkuji za rozhovor a držím palce do budoucna. Prozraď  nám ještě kde tě můžeme na sociálních sítích sledovat?

Třeba na našem blogu czechfitnesscouple.com nebo mém instagramu @iamzuz1.

Já moc díky, Dani. Přijde mi neuvěřitelné, odkud kam jsme se obě posunuly za tu dobu, co se známe :). Tak ať se dál daří.

Strava nevědecky (aneb trocha zdravého selského rozumu do všeho)

Strava nevědecky (aneb trocha zdravého selského rozumu do všeho)

                Doba je plná možností. Mnoho informací, kterých je dnes plný internet, byly dříve jen těžko dostupné. Skvěle to vystihla moje známá z FB na své zdi: „Tak jo, právě jsem si googlila jak na suchý a popraskaný rty a zjistila jsem, že mám Crohnovu nemoc, cukrovku a zánět v těle…a to jsem chtěla jen balzám na rty.“ Přijde mi to dokonale výstižné. Úplně stejné je to se stravou, fitness a dietami. O výživě a dietách najdeme na internetu hromady a hromady článků, studií a rad. Je toho tolik až v tom jeden ztrácí celou podstatu toho proč vlastně člověk jí. Věčně řešíme co snídat, co jíst před tréninkem, po tréninku…Mnohdy jsou všechny teorie a studie tak 100% pravdivé a podložené, že nakonec zjistíme, že jedna protiřečí druhé. Nechci tvrdit a zpochybňovat všechny články na internetu. Určitě tam najdeme spoustu výborných, podložených a prospěšných informací, ale vždy je potřeba třídit. A někdy je to sakra těžké. Lidské tělo není nalajnované do řádku a někdy se nevejdeme zrovna my do té či oné škatulky. Musíme přemýšlet a trpělivě zkoušet co nám konkrétně dělá dobře a co naopak ne. Jak se říká, v jednoduchosti je krása. Dnes je, ale trend nastavený jinak a je moderní být „papežštější než papež“ a proto mezi všemi těmi vědeckými a odborníky podloženými články zapomínáme na jednu prostou, ale naprosto nepostradatelnou věc – selský rozum.

                Pokud chceme žít zdravě a má nás to bavit, musíme si to zábavné udělat a hlavně si to co nejvíce zjednodušit tak, aby to vše bylo proveditelné v běžném životě pro člověka, který má i jiné povinnosti než jen vaření a cvičení. 

Doporučuji stanovit si několik základních pravidel, kterých je pak potřeba se držet:

1. Jídlo rozdělit do 5-6 porcí za den

2. Makro-živiny – soustřeďte se na to, aby každé vaše jídlo obsahovalo všechny 3 makro-živiny – bílkoviny i ty živočišné, sacharidy, tuky.

3. Snažte se, aby váš talíř byl co nejbarevnější (pak si můžete být jistí, že máte pestrost vitamínů, minerálů a dostatek vlákniny, protože barevný talíř vám zařídí zelenina a ovoce)

4. Poslední jídlo cca 2 hodiny před spaním

5. Pokud jste v redukci, ovoce preferujte dopoledne a poslední jídlo před spaním založte na bílkovinách a zelenině

6. Vypít denně alespoň 3 litry vody (pitný režim je ovlivněn váhou, fyzickou aktivitou i podnebím, ale všeobecně by se dalo říct, že průměrně u ženy 3l denně stačí.)

Živočišné bílkoviny: všechny druhy libového masa (kuřecí, krůtí, hovězí, ale i vepřové), mléčné výrobky jako cottage, skyr, řecký jogurt, sýry s nižším obsahem tuku, vejce, kvalitní šunka, tvarůžky.

Sacharidy: ovoce (ideální jsou všechny druhy bobulovitého ovoce jako borůvky, maliny, jahody a také citrusy) rýže, brambory, batáty, těstoviny, luštěniny.

Tuky: všechny druhy nepražených ořechů, avokádo, olivový olej, ořechové oleje atd.

     Pokud se vrhneme na úpravu životního stylu a naší stravy, měli bychom vydržet u stanoveného jídelníčku a tréninku alespoň 3-4 týdny abychom viděli, jak tělo reaguje. Pokud nereaguje, jak by mělo, je možné stravu malinko upravit. Někdy stačí opravdu jen nepatrná změna a tělo se začne chovat úplně jinak. Pamatujte však, že lidský organismus potřebuje dostatek prostoru a času na to reagovat. Zkuste si stravu udělat pestrou, jednoduchou, ale zábavnou, proložit jí pohybem a výsledky se dříve nebo později dostaví. Pamatujme, že to jak se k tělu chováme, dostáváme také zpět a proto pokud jsme tělo trápily nesmyslnými a tvrdými dietami nečekejme, že hned jakmile se k němu začneme chovat lépe, bude se stejně ono chovat k nám. Napravit to co jsme zpackaly „rychlo“ dietami a nezdravým životním stylem není otázka týdne a někdy nestačí na nápravu ani měsíce. Ale o tom zas někdy příště.